První díl - Jiří Brábník alias Hadr
DRUHÁ SÉRIE
"Budiž Hadrovi čest a sláva, neboť už sedí za bicí soupravou v nebi a spolu s Hendrixem, Cobainem, Sidem Viciousem a Wonderem hrají nejvyššímu. Pánbůh totiž určitě nerozlišuje hudební styly, líbí se mu všechno, a jelikož je majitel zeměkoule, vlastní velkou firmu a to ho předurčuje k tomu, aby pořádal večírky každý den. V nebi si totiž nemůže propít játra a neexistuje kocovina."
(František Sahula - Kniha Průša se nevrací, aneb Hrál jsem ve Třech sestrách)
Jiří "Hadr" Brábník: 6. 8. 1965 - 15. 1. 1996
Vraťme se k úplnému začátku. Jirka Brábník studoval elektrotechnickou fakultu ČVUT. Začal v kapele LP 1609 (ale pro upřesnění: z kapely odchází Fanánek a probíhá personální zemětřesení), to už se soubor jmenuje Fallen Angel a mají nového bubeníka. To je právě Hadr. Odtud si ho Fanánek vybavuje: "On nikdy neměl, co jsem ho znal, žádný bicí. Občas mi dokonce říkal: Víťo, půjč mi nádobí, my máme maturiťák. On mi říkal Víťo podle Víti Vávry," (šťastné mladší ročníky, které populárního bubeníka a zpěváka písní Holka s citrónovou šálou či Známý suverén, jedněch z nejhrůznějších popěvků socialistické popmusic nepamatují). Dále si Jirka zabubnoval také v Traktoru.
Po začátcích v neznámých kapelách se stává členem Tří sester. Bubnuje od roku 1985 až do tragické smrti v roce 1996. Jen občas za něj odehrál koncert Čisťák. Hadr se hned stává pilířem skupiny a později i spoluproducentem několika alb. Prostě dobrý duch Tří sester.
Také je v historických zápisech zaznamenán jako jeden z vynálezců názvu Tři sestry. "Šli jsme z hospody a vymejšleli jsme názvy a třeba Tři sestry... To je jedna z věcí, o kterejch můžu stoprocentně říct, že jsem je vymyslel já. Bylo tam asi padesát dalších hudebních skupin, ale tohle se nám zdálo jako taková, úplně největší blbost. A to se nám líbilo," vypráví Jirka v dokumentu z roku 1995.
Zároveň díky Hadrovi je také zaznamenán legendární, ba dokonce historický, snímek Freetime ´87, kde se nachází i fotografie. Z názvu je poznat, že je to z roku 1987, ale jestli se dochoval dodnes netuším. Pouze některé pasáže jsou vidět v Orozákově dokumentu z roku 1995.
Když zavřeli Kovárnu a dozněl zvuk kovadlin, tak se Magor, Fanánek a Hadr rozhodli pořídit si novou hospodu. To se taky za čas povedlo. Dobře známá Hospoda Na Staré Kovárně byla na světě.
Prostě se zdá, že šťastnému Hadrovi a souboru vůbec se daří všechno. V roce 1995 vychází album Hudba z Marsu a nikdo netuší, že je to poslední deska odbubnovaná Hadrem. Rok večírků totiž končí tragickou událostí...
Konec Bulla Máchy
Na Tři krále v roce 1996 se celé společenství Sester vypravilo na lyžařský zájezd do Francie. Bujarý zájezd plný večírků a zábavy po týdnu skončil a lyžníci se vrací zpět do Čech. Poslední večírek se svým charakterem nevymykal z rámce těch předchozích, takže první věc, kterou si Fanánek z návratu pamatuje, je kterak se probral v jiný zemi. "Pak jsem chvíli řídil... Anče a Kuba, naši spolubydlící s Hadrem, byli vyspaný do růžova a švitořili. S každým kilometrem se to stávalo nesnesitelnější, před Rozvadovem jsem na ně křičel, spolujezdec Čert udělal navíc přestupek. Dojela nás policie a asi hodinu nás kontrolovali. Dorazili jsme asi po půlnoci, já šel do Český reklamní, pro kterou jsem zrovna dělal a den na to, v úterý, mi volal Orozák a říkal: Hadr je po smrti," vypráví Hagen.
Co se stalo? To vypráví Magor: "My jsme s Ivanou (tehdejší Magorova squaw) a s Hadrem jeli až k večeru, protože bylo hezky. Byli jsme zodpovědný a večer předtím jsme šli spát o půlnoci. Pak jsme jeli přes Švýcarsko a obskurní na tom je, že jsme se střídali po nějakejch dvou stech kilometrech. A asi stopadesát kilometrů před hranicemi jsem šel řídit já. Hadr si šel dát šlofíka. Lehnul si na zadní sedadlo. Potom asi 4 km za Rozvadovem, je takovej les, jsou tam zatáčky, tahleta byla opačně klopená. No a vjel mi tam do protisměru kamion. Vyhejbal jsem se mu a už jsem nějak vybíral cestu v lese mezi stromama, protože nebylo jiného zbytí... A tak se mi to podařilo nějak strhnout, akorát, jak jsem vjel na krajnici, dostal jsem se kolama do takový zmrzlý sračky. Říkal jsem si to je dobrý, akorát v tu chvíli jsme se zastavili o strom. Bokem. Přesně se zastavil o poslední sloupek, tam, kde měl Hadr hlavu. Ivana měla nějaký zlomený žebro, mně nebylo vůbec nic. Ale s Hadrem nešlo dělat nic, protože jsme ho vyndali a prostě... Bylo hotovo. Samozřejmě kamion nezastavil, až nějakej německej turista, kterej ho pomáhal vykládat, přijeli nějaký policajti a pak už to nějak probíhalo... Klasickým způsobem."
V některých novinách a časopisech se objevila zpráva, že příčinou Hadrovi smrti byl nezajištěný snowboard. Což ovšem nebyla pravda.
Na pohřbu se sešla většina bránických veteránů. "Pohřeb jako takovej byl strašnej. Velká obřadní síń ve Strašnicích, jak byl leden, fičelo tam pod futrama, strašná zima, vevnitř bylo nějakejch 15 stupňů. Ještě že nebyl profesionální pláč, ale Táňa. Něco velmi krátce řekla a pak tam byly tři písničky: Patti Smith - Because The Night, Bull Mácha a Just Like A Woman od Dylana. Ale celá instituce pohřbu je hrozná," popsal dění Fanánek.
Většina lidí to považovala za konec Sester. Viz Ronaldova vzpomínka. "Dozvěděl jsem se to, když jsem byl v nemocnici, a opravdu jsem se smířil s tím, že končíme. Protože to společenství bylo tak kamarádský, že to opravdu mohlo skončit. Tak jsem se nějak připravoval, že půjdu do práce." Když byl propuštěn z nemocnice, vše bylo jinak. Na schůzce u Magorovy sestry padlo mezi pozůstalými rozhodnutí pokračovat. "Kdyby byl před takovou situaci postaven Hadr, velel by pokračovat," míní Magor. No a následující události už znáte z příběhu o Frantovi Vránovi.
Sestry těžkou situaci ustály a díky tehdejší síle hrají dál. První deska po této události, Zlatí hoši, byla věnována Jirkovi, stejně jako spousta dalších. Hadre, vzpomínáme!
Příští díl: František Sahula
Autor: Jakub Malovaný
